Pětihvězdičkové zaměstnání ve skupině GARTAL
„Stabilní perspektivní firma, kde je prostor pro osobní rozvoj a uplatnění zkušeností. Skvělý tým a skvělé zázemí. Férová komunikace. Žádné škatulkování, každý má možnost být slyšen,“ shrnuje přednosti skupiny GARTAL její HR ředitelka Mgr. Ina Susha.
Vždycky jsem chtěl stavět divadlo, říká architekt stadionu Slavie Martin Kotík
Když padne jméno Martin Kotík, první asociací bývá nový stadion Slavie v pražských Vršovicích. Ateliér tohoto architekta má ale na kontě celou řadu počinů, které už od devadesátých let dávají Praze novou, moderní tvář.
Poptávka po bytech v Praze je slabší, ceny novostaveb ale proti loňsku dál vzrostly. Developeři pokles nepředpokládají
Zájem o nové byty ve srovnání s loňským rokem mírně opadl, takže v nabídce jich bylo na konci června v Praze více než počátkem roku.
Bytový second hand není za hubičku. Kupci v Praze během pandemie ušetřili proti novostavbě 11 procent
Kdo nemá na nové, musí sáhnout po second handu. Na leckterém zboží tak lze výrazně ušetřit, v případě bytů to ale tak moc neplatí. Na tuzemském trhu v Praze činila v době pandemie průměrná cena prodaného staršího bytu zhruba 96 tisíc za metr čtvereční.
Byty v Praze za poslední roky podražily o desítky procent. Někdo tomu říká realitní bublina, Ing. Rostislav Petchenko tento stav nazývá bytovou krizí.
Poptávka bytů v Praze výrazně převyšuje nabídku a ceny letí vzhůru. Důvod byl mnohokrát pojmenován: povolování nových staveb je tak zdlouhavé, že od žádosti o první razítko po kopnutí do země uplyne klidně deset let. Tuto krizi nedokážeme vyřešit bez nového stavebního zákona. Příslušný návrh leží ve sněmovně a jeho projednávání nelze označit jinak než jako chaos. Výmluvné je to, že už vznikly de facto tři různé verze.
Jako developer, který na tuzemském trhu působí řadu let, vidím v zásadě čtyři hlavní problémy a příčiny současného neutěšeného stavu. Za prvé, povolování stavby se řeší na příliš mnoha místech. Dotčených orgánů jsou desítky a stavitel musí u každého žadonit o souhlas či vyjádření. Tyto orgány pak často čekají jeden na druhý a nebere to konce. Za druhé, úřady nedodržují stanovené lhůty, každý se ohání svým výkladem, a co má být hotovo do 30 dní, trvá tři měsíce. Za třetí, do povolovacího procesu má přístup nesmyslně široký okruh účastníků – všech možných sousedů, zájmových uskupení a dalších. Stavební úřad je schopen do řízení zahrnout podle svého uvážení i nepřímé sousedy, kteří jsou od stavby vzdáleni třeba 100 metrů. Za čtvrté, stěžovatelé a odpůrci výstavby mají k dispozici téměř nekonečnou plejádu opravných prostředků, jako jsou námitky, odvolání, žaloby, dovolání. Z různých stavebních řízení je přitom zřejmé, že mnohdy nejde o projev vůle chránit své oprávněné zájmy, ale spíše o vydírání, které má developera přimět k nějakému protiplnění.
Řešením je tedy řízení co nejvíce centralizovat, například pod jeden stavební úřad, který další dotčené orgány osloví sám, omezit pravomoci třetích stran, nastavit rozumný mechanismus opravných prostředků a trvat na dodržování stanovených lhůt. V této souvislosti se hodně skloňoval návrh takzvané fikce souhlasu – když se úřad ve stanovené lhůtě nevyjádří, znamená to, že souhlasí. Musím říct, že mi to nepřijde jako rozumné řešení, určitě ne v případě samotného stavebního úřadu. Přeci jen, zemi máme jen jednu a asi nikdo nechceme, aby ji hyzdily stavební paskvily jen proto, že se nějaký úředník „zapomněl“ vyjádřit.
Oblíbené